Baťův kanál a řeka Morava tvoří spolu dohromady unikátní vodní cestu, která protíná jih Moravy. Úsek mezi Otrokovicemi a Veselím nad Moravou jsme zdolali tentokrát ne na kole, ale lodí. A i když to tu dobře známe bylo co poznávat a objevovat...
Začátek cesty nevypadal vůbec nadějně. Hausbot si s námi dělal co chtěl, vůbec nás neposlouchal. a tak jsme se z domovského přístavu Spytihněv pro jistotu vydali nejprve na sever, po širším úseku Moravy, do úplně nového přístavu v Otrokovicích. Jenže právě tady "chcípl pes" a tak jsme rychle pospíchali zpět do Spytihněvi na Budvárek.
Ráno nás co by už zkušené lodivody čekala první plavební komora. Počáteční obava byla už ve druhé komoře v Babicích tatam a my si to frčíme po Baťově kanále. Libujem si, jaký to měl pan Baťa skvělý nápad. Překonáváme nejvyšší zdymadlo Huštěnovice (2,5m převýšení) a pokračujeme do Starého Města, tady se na chvilku vracíme zpět na řeku Moravu. Ta už je v těchto místech úctyhodně široká a je to již paní řeka. Potkáváme se s volavkami, racky, ondatrou, obdivujeme sluníčkově žluté vodní kosatce a nádherné lekníny. Svou rychlou plavbou vyrušujeme několik kačeních rodinek, máváme na hrad Buchlov,proplouváme pod technickou památkou most v Kostelanech a to už pomalu připlouváme do Veselí. Zde se hodíme do gala a jdeme na country bál. Ráno plujeme jen kousek, poněvadž nás na 4 hodiny zastavila plav. komora Uherský Ostroh. Nechtěly se jí otevírat vodotěsné dvěře, mršce jedné. Ale vše dobře dopadlo, alespoň jsme poznali město z pohledu suchozemce. Pak už na plný plyn plujeme zpět do Spytihněvi. Určitě se tu příští rok objevíme znova, vždyť jsme nepropluli možná nejzajímavější úsek cesty od Strážnice až na Slovensko. Takže, za rok ahóój !!